Keine Angst před muchomůrkou růžovkou

 

„Ježkovy voči, zahoď to!“ radila Milenka Václavovi. Měla na mysli houbu, o které její manžel řekl, že je to muchomůrka tygrovaná – prudce jedovatá. „Ale ne, vždyť je to jasná růžovka!“ zhodnotila situaci Vaškova známá.

A takových dialogů je! Mnozí růžovky nesbírají, protože se obávají, že by mohlo jít také o smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou. A přitom růžovky jsou prý podle vyjádření kuchařů ty nejvýtečnější houby. Samozřejmě tepelně upravené. A i lidové označení „masák“ napovídá, že chutnají jak maso. Fakt. Dle vlastní zkušenosti je tomu skutečně tak. A jak se dá muchomůrka růžovka bezpečně poznat? Již z názvu je patrné, že je spojená s růžovou barvou, když ji nařízneme, je prostě narůžovělá. To například muchomůrka tygrovaná ani zelená není. Prsten kolem nohy růžovky je rýhovaný, prsten jedovatých muchomůrek hladký.

Pak ještě existuje muchomůrka šedivka, která je růžovce hodně podobná, ale není jedovatá. Sice její chuť není nic moc, taková zatuchlá, ale nemusíme mít Angst. Neotrávíme se po ní. Její prsten je také rýhovaný jako u růžovky, ale houba nám nezrůžoví. Spíš zešedne – viz název (lach).

A poznámka na závěr. Teď růžovky rostou. Také v lesích v okolí Jablonce.

So guten Appetit!              

Muchomůrka růžovka neboli masák. Fakt výtečná.

                                      



El